Pondělí bylo ve znamení výletu na přečerpávací přehradu Dlouhé stráně na říčce Divoká Desná. Ráno však začalo tím, že se Viliček posral. Byl tedy odvelen přes kopec k babi s dědou a my jsme mohli vyrazit. Danovi vypověděla baterka v autě službu, tak mu Dědek půjčil svoje. Po cestě Vilíčka následoval taky stréc Laďa, kterej v lese hledal vhodné zákoutí, ale jednalo se o běžnou situaci. Zapomněl si odskočit na baráku. Jiní jedinci stačili během jízdy naplnit igelitku obsahem svého žaludku. Ale i zde se jednalo o běžnou situaci, Ondra se jen přelil Kofolou. Cesta autobusem do srdce elektrárny již proběhla v pohodě, jako celá exkurze. Vyjeli jsme k dolní nádrži, kde byl stále utopený jeřáb, ten však už v tuto chvíli je venku (video), protože jsme stihli exkurzi před rozsáhlou odstávkou. Na horní nádrži jsme udělali společné foto, někteří si nádrž obešli - pochvalu zaslouží Zuzanka, která se jako jedna z nejmladších vydala po okruhu. Někteří šli honit kešky a někteří se nechali unášet panoramaty nad panáčkem Praděda. Regál s Pájou jako jediní zvolili na cestu zpět dopravu vlastní: sjezd na koloběžkách, kdy překonali převýšení 750 metrů a byl to prý sešup. Jen mě mrzí, že svůj následný příběh nedal na náš web, ale ke konkurenci na idnes. Po příjezdu zpět zjistil Koza, že i přes svoji pondělní snahu zaparkoval špatně. Neponechal dost prostoru dalšímu vozidlu a z okna sledoval jeho parkování se slovy:" Ty vole, von mě to snad škrábne! HAHAHA " Ale úsměv a smích ho vzápětí přešel, neboť Pavka ho vyslyšel. Dědek pak jen uklidňoval Kozu slovy: "Jestli tě to uklidní, já to mám škráblý víc" Večer jsme si sedli a řešili další možnosti výletů. Možností byla celá řada, ale jak jsme seznali, všechny byly "daleko" od naší základny. Tak jsme zvolili výlet na naučnou stezku a rozhlednu v Bludově a nadšení, že se ještě za rok vrátíme, opadlo.