Přátelé, kamarádi,
pondělní bazén od rána odolovál přívalům vody z nebe. Prochcalo celé dopoledne, ale i tak jsme úspěšně s výhledem na meteo-aplikace naplánovali výlet a kolem třetí odpo se podařilo.
Vilda nás vytáhl na "kešky" údolím říčky Krounky. Musím za všechny přiznat, že příroda byla nádherná, i když cesta sem tam trochu víc křivolaká. Dědek to vzdal na v podstatě třetí, ale první vážnější překážce (nějaký žebříky), zato Amálka to zvládla s grácií a s úsměvem. Nutno dodat, že Vilda dobře informoval, že s kočárem to nedá. Nicméně Lucka shodila břémě nutnosti rotopedu v novém domě, i když předchozí večer jí byl jasně umístěn do plánu v prostorách šatny :-D Je to však jen maličkost oproti bazénu zapuštěnému do svahu ;-) Ale určitě toto byla pro ni maličkost, když se Verča se Šimonem chtěli hecnout, kdo dřív přejde Krounku přes padlý strom. Se zvoláním: "TO SI DĚLÁTE KOZY", chtěla výlet taky vzdát, ale přes ujištění samovolné aktivity výše zmíněných pokračovala :-) Pavka se ukázal jako správný sportovec, neboť svého mdlého otce odvedl zpátky po cestě a dohnal nás ještě před cílem. Procházka byla opravdu fajn v lůně krásné přírody. Důležité je, že jsme se všichni nakonec sešli v hospůdce Šilinkův důl, která byla v podstatě cílem procházky. Nutno dodat, že Dědek tam byl první! I když zbytek tůry zdolal asfaltovou pěšinou. Jako úplatu zařídil, že jsme již všichni mudlové z prosředí Šilinkova dolu odjeli na čtyřech kolech po drobném občerstvení směr zámeček, kde jsme konečně řádně otestovali nákládaný Encián. Nesmím napsat Hermelín, neboť bych u výrobce dostal vyčiněno, že za ty roky službám mlíkárně ani nevím, co to vyrábějí za sýry :-D Zbytek expedice jistě trávil čas taky plnohodnotně a budeme rádi, když nám to doloží na vlastní fotogalerií.